lesní roh

Dvojit� F /B
Presto�e se z lesn�ho rohu, d�ky vyn�lezu v�lcu, stal pou�iteln� melodick� n�stroj, nebyl jeho v�voj je�te zdaleka u konce. Hr�ci hr�li st�le v��e a v��e a jedinou cestou jak dos�hnout dal��ho zlep�en� bylo bud extremn� vycvicen� preciznosti n�tisku, nebo pou�it� lesn�ho rohu s vy���m laden�m, nejcasteji B. Prednosti a nev�hody obou typu rohu vedly v pozdn�ch letech 19. stolet� k mnoha slovn�m pr�m mezi hr�ci. Alespon do t� doby, ne� nemeck� v�robce lesn�ch rohu KRUSPE pri�el v roce 1897 s prvn�m prototypem dvojit�ho lesn�ho rohu (dvojlesnice, double horn).

Dvojit� lesn� roh v sobe skr�v� dva n�stroje, origin�ln� roh v F laden� a roh ve vy���m B laden�. Hr�c je mu�e menit pomoc� ctvrt� klapky obsluhovan� palcem a rychle tak prej�t od hlubok�ch, tepl�ch t�nu F horny k vy���m a jasn�m t�num B horny. Podle slov Reginalda Morley-Pegge prispel vyn�lez dvojit�ho lesn�ho rohu k v�vinu hr�csk� techniky skoro stejne jako vyn�lez v�lcu. Na modern�ch n�stroj�ch je nav�c mo�n� pomoc� tzv. ctyrl�stku zmenit otocit laden� horny z F/B na B/F

Dal�� typy lesn�ch rohu
I kdy� je vet�ina modern�ch n�stroju vyr�bena v F/B proveden�, jsou dnes k dispozici i ruzn� speci�ln� varianty tohoto n�stroje. Tato specializace se v�ak odr�� i na cene - stoj� vet�inou daleko v�ce. Nejpou��vanej�� z techto variant je diskant horn (descant horn) - co� je vlastne jednoduch� lesn� roh v F alto (vysok� F) laden� - tedy o celou jednu okt�vu v��e ne� standardn� F horna. "Diskantka" se pou��v� predev��m na hran� n�rocn�ch vysok�ch partu jako jsou napr�klad Bachovy Brandenburgsk� koncerty. Existuje tak� dvojit� lesn� roh B/ F alto kter� je velmi popul�rn�m pr�ve pri hran� pouze ve vysok� a stredne vysok� poloze.

Jednoduch� F a B lesn� rohy se st�le pou��vaj�, pro svou malou v�hu jsou vhodn� predev��m pro ��ky na z�kladn�ch hudebn�ch �kol�ch a v orchestru pak pri hran� Wagnerovo oper, kter� vy�aduj� neust�l� nasazen�. Co do lehkosti se jim tak� vyrovnaj� dvojit� lesn� rohy se z�kladem B a roz��ren�m o jednoduchou F. Pro san��� dr�en� n�stroje, kter� nem� "kvartu" (klapku pro palec), je krome �chytky na mal�cek i �chytka na palec - u nekter�ch v�robcu si z�kazn�k mu�e volitelne zvolit posuvn� dr��ky ,kter� hr�ci umo�n� lep�� �chop.

Trojit� lesn� rohy jsou v�sledkem kombinace dvojit�ho F/B lesn�ho rohu a vysok� F (F alto) horny - pozn�te je podle pridan�ho p�t�ho ventilu. Ze v�ech mo�n�ch typu lesn�ch rohu je, kvuli velk� spotrebe materi�lu na jej� v�robu, trojlesnice nejdra���.. Presto�e je na n� mo�n� zahr�t v�echna d�la z hornov� literatory, nen� pro svou velkou v�hu prili� roz��rena.

V�densk� lesn� roh - lesn� roh tradicne pou��van� ve V�densk� Filharmonii - m�sto ventilu m� p�sty, i kdy� se na nej hraje tak� klapkami, podle magistersk� pr�ce Thomase J�bstla m� tento n�stroj daleko vet�� n�roky na energii potrebnou k vyd�n� t�nu a tak� na preciznost n�tisku, hr�ci se ale d�ky sv� konstrukci odvec� vet��mi mo�nostmi pr�ce s t�nem ne� klasick� dvoj- nebo trojlesnice a men��mi ruchy vznikaj�c�mi mezi t�ny (o to se zasluhuj� p�sty, kter� vzduch prev�dej� rovnomerneji ne� ventily). V�ce o tomto rohu a jeho odli�nostech se dozv�te zde...

Wagnerova tuba - kombinace tuby a lesn�ho rohu, tvarem pripom�n� sp�e Tenor Horn (Baskr�dlovku), po lesn�m rohu zdedil n�trubek, klapky, ventily a nav�c m� dost origin�ln� ovl�d�n� ctvrt�ho ventilu palcem, kter� z�roven vez� v kruhov�m dr��ku - tento n�stroj nen� prili� pou��v�n


Melafon - je naprosto odli�n� od v��e zm�nen�ch typu lesn�ch rohu, nicm�ne se casto pou��v� v pochodov�ch kapel�ch m�sto lesn�ho rohu a to predev��m v USA a Kanade. A to je v podtate tak� jedin�m poj�tkem mezi temito dvema n�stroji. Melafon m� harmonicky daleko bl�e v prodlou�en� trumpete ne� k lesn�mu rohu.