Jiří Štefan - Česká tradice hry na lesní roh |
Co znamenaly české země pro rozvoj hry na lesní roh.
....převzato ze stránek Cornissimo Prague |
| |
| |
Pravlastí lesního rohu je bezesporu Francie |
|
Zde byl také lesní roh poprvé použit v operním orchestru roku 1664 při představení Lullyho opery Princesse d´Elide. Nástroj byl vyvinut z původně rovných loveckých trompet (trompe de chasse), používaných k troubení signálů při lovu. Jejich tvar bylo nutno přizpůsobit novým požadavkům pro parforsní hony na vysokou, kdy myslivci stíhali zvěř v plném trysku na koních, musel jezdec jednou rukou držet pevně otěže, v druhé ruce roh, který byl stočen do kruhu, aby si ho mohl občas pověsit na rameno. Délka nástroje byla prodloužena aby se získalo více přirozených tónů a tím větší variability signálů. Nástroj se konusovitě pozvolna rozšiřoval od nátrubku a končil větším trychtýřovitým korpusem, tím získal temnější zvuk. Při troše obratnosti a dobrém nátisku se na něj dalo zahrát až 17 tónů. Většina signálů se pohybovala v rozsahu g - g2. Z Francie se lesní roh postupně rozšířil do dalších evropských zemí, přičemž české země zásluhou hraběte Šporka patřily k prvním. Špork navštívil Francii koncem 17.století, zahořel obdivem k parforsním honům, rozhodl se pořádat je také na svých rozsáhlých panstvích v Čechách. Za tím účelem vybral ze svých poddaných dva zdatné myslivce Svídu a Röllicha a poslal je do Paříže, aby se dobře složitým obřadům naučili. Nebylo to tak jednoduché. Správný myslivec \"pikér\" musel výborně jezdit na koni, orientovat se v lesním terénu, zpaměti znát složitou sestavu signálů a rychle se rozhodovat, nebo |
| |
|
|
| |
| Tomáš Hlaváček |
| (27.10.2004)
|
|
historie
nástroje
