BRIAN FREDERIKSEN: Arnold Jacobs - Zvuk a dech |
část 5. |
| |
| |
SVALY |
|
Tělesné pohyby vyžadují použití svalů. Podle Jacobse máte ve svém těle 659 svalů, z nichž 654 je spárovaných jako svaly antagonické jeden k druhému. Jsou jisté rozdíly v těchto údajích podle jednotlivých vědců, ale základní informace je tatáž. Těch 654 svalů, pohybujících kosterní strukturou, vám dovoluje vykonávat každodenní činnosti |
| |
|
|
| |
HYPER- A HYPOVENTILACE |
|
Koncentrace kyslíku a kysličníku uhličitého v krevním řečišti se neustále mění. V průběhu respiračního cyklu krev dopravuje kyslík ke tkáni, která jej požaduje a kysličník uhličitý se stává zbytkovým produktem. Na rozdíl od těch, kdo tvrdí, že hyperventilace=zvyšování hladiny kyslíku v krvi, charakterizoval Jacobs hyperventilaci jako snižování hladiny kysličníku uhličitého v krevním řečišti s důsledkem přesunů alkalinu v krevním pH. Mozkové signály nejsou v této situaci založeny na množství kyslíku v krvi, ale na množství kysličníku uhličitého |
| |
|
|
| |
VITÁLNÍ KAPACITA |
Když dospějeme, dosáhnou naše plíce schopnosti udržet jistý objem vzduchu. Celková kapacita plic nemůže být zvýšena nad úroveň danou našemu tělu přírodou. Zvýšena může být pružnost plicní tkáně nebo hrudní stěny. Jacobs srovnává kapacitu plic se smyčcem. Malá kapacita vyžaduje častější dýchání, stejně jako krátký smyčec vyžaduje více tahu oběma směry.
K určení vitální kapacity se užívá respirometru nebo spirometru. Další zařízení, jako Voldyne a kalibrovaný airbag můžeme také použít, by |
| |
|
|
| |
Křivka uvolnění tlaku |
|
Částí respiračního procesu je i průnik vzduchu do plic pomocí snížení tlaku vzduchu v hrudním koši. Jak se snižuje bránice, tlak vzduchu v hrudním koši klesá pod úroveň tlaku okolního vzduchu a vzduch vplývá do plic zvenčí. Jacobs užíval grafického znázornění křivky výdechu s časovým faktorem, znázorněným ve směru zprava do leva. Je to křivka, jak ji vytvořil bubnový spirometr jako diagram tlaku a jeho uvolnění. Vrchol grafu tvoří celková plicní kapacita a postup je vyjádřen v litrech. Dnem je zbytek vzduchu, který zůstane v plících a je pro hráče nepoužitelný. V pozitivní tlakové zóně proudí přirozeně a lehce z těla při normálním výdechu velké množství vzduchu do okolí, kde je tlak nižší. Při hře na nástroj je to ideální pracovní situace. Nulová tlaková linka na tomto grafu je bodem, kde končí pasivní výdech /ne tedy při hře na nástroj/. Tlak uvnitř a vně těla je vyrovnaný. Nad tímto bodem vzduch vychází bez pomoci svalstva. Pod nulovým tlakovým bodem je to, čemu Jacobs říkal \\ |
| |
|
|
| |
Proud a tlak vzduchu. |
|
Dech si můžeme uvědomovat pouze když opouští tělo skrze rty. Uvnitř těla může být zaznamenán v podobě tlaku. Abychom dostali dech z těla, potřebujeme tlak vzduchu. Jacobs to nazýval \\ |
| |
|
|
| |
| Tomáš Hlaváček |
| (9.2.2005)
|
|
historie
nástroje
