webmaster info email LESNÍ ROH - úvodní stránka
  přihlášení
  jméno:
  heslo: 
 

  lesní roh

  historie nástroje
  popis nástroje
  typy lesních rohů
  hornisté
  menu
  úvodní stránka
  registrace
  kniha hostů
  články
  životopisy
  recenze
  reportáže
  jak, co, kde a za kolik
  odkazy
  kontakt
  statistiky návštěvnosti
  přihlášený uživatel
Vojtěch Nečacký
  webmaster ICQ status
  ICQ: 136-903-900
Polete mi zprvu...
 
netbook
ekonomické stavby diskuze
mimibazar
 

BRIAN FREDERIKSEN: Arnold Jacobs - Zvuk a dech

část 8.

 
  M E N T Á L N Í P R V K Y
Přestože Jacobs získal svou pověst studiemi o fyzických aspektech hry na nástroj, stejně důležité jsou i jeho myšlenky o mentálních základech hudební praxe. Podle Rogera Rocca \"Jacobs plně chápe úlohu mozku při fyzickém konání, což je v tomto případě hra na nástroj. On sám musel překonat vlastní fyzické nedostatky mentální silou. Je mistrem psychologie hry na hudební nástroj.\" Pokud jde o mozek, Jacobs rozlišuje mezi anatomickou funkcí a inteligencí. Fyzická akce, potřebná ke splnění nějakého úkolu, je založena na \"computerové činnosti mozku\". \"Myslící\" část mozku řídí pohybové impulsy, přenášené nervy po těle a podněcují lidskou inteligenci. \"Inteligence je schopna poznávat svět kolem nás, nikoli svět v nás\", tvrdí Jacobs.
   
  Nervy
Mozek vysílá a přijímá informace pomocí nervového systému. Nervy jsou rozděleny do těchto soustav:

Autonomní - řídí tělesné funkce, jako je srdeční činnost a normální dýchání.
Senzorová - /receptor/ - vstup do mozku.
Motorická - /efektor/ - výstup z mozku.

Tyto nervy přenášejí neutrální impulsy tam a zpět, vždy v jednom směru - jako jednosměrnou ulicí. Mezi receptory patří 5 smyslů /zrak, sluch, hmat, čich, chu
   
  Koncepční myšlení
Jacobs vždycky říkal, že hraje na dvě tuby zároveň - jednu drží v ruce a druhou v mysli. Tuba v jeho rukou byla zrcadlovým obrazem jeho mysli. Zahrál tón o zlomek vteřiny po signálu, vyslaném z oné druhé tuby - z mozku. \"Je lhostejné, ve které oktávě \"hrajete\" ve svém vědomí. To, co vychází z vašeho nástroje, by mělo být zrcadlovým obrazem pojmového myšlení mozku. Je to představa - pojem zvuku.\" Ačkoli pojmové myšlení tohoto druhu je známo už léta, Jacobs je formuloval pro hudebníky poprvé. Jacobs užíval tubu jako příklad, ale tuto filosofii lze aplikovat na všechny nástroje. Mezi Jacobsovy žáky patřil např. i Bob Carpenter, který vyl jednak tubistou, jednak inženýrem, pracujícím pro NASA. Když vytvářel systém, nutný pro splnění zadaného úkolu, musel koncipovat jeho využití ve vakuuovém prostoru s nulovou gravitací, což nemohlo být zkoušeno na Zemi. Dále musel vzít v úvahu, co může nastat ve vztahu k ostatním komponentům vesmírné lodi. A co je nejdůležitější - musel zahrnout do svých úvah možné selhání čehokoliv jako něco, co může mít vážné důsledky. Musel tedy vybudovat rezervní systém, který by takové selhání kompenzoval. Musel vlastně koncipovat od konce a postupovat směrem k počátku, aby dosáhl cíle. Na opačné /a extrémní/ straně - představte si někoho, kdo staví budovu bez plánů. Může se stát, že postaví stěny, které neunesou váhu horních pater a výsledek bude katastrofální. Mnozí hudebníci bohužel hrají, aniž by měli na paměti konečný cíl - zvuk, vycházející z nástroje. Počínají si tedy jako ten, kdo staví bez plánů. Hrají s nástrojem v rukou, ale bez nástroje v mysli a dopouštějí se mnoha chyb. Místo toho by měli myslet koncepčně, t. j. myslet na konečný \"produkt\" - na zvuk, vcházející z nástroje. \"Žák musí usilovat o hudební myšlení. Musí v sobě rozvíjet schopnost \"slyšet\" zvuk ve svém vědomí tak, jako chce, aby vyšel z nástroje. Tento pocit má zásadní význam a měl by být povzbuzován a denně obnovován. Důležité není, jak váš zvuk vypadá, ale jak chcete, aby vypadal. Jsou lidé, kteří ke mně přicházejí a pouze poslouchají sami sebe - nemyslí koncepčně, pojmově.\" Když se Jacobse ptali: \"Na co myslíte, když hrajete?\", Jacobs odpověděl: \"Intonuji si v mysli to, co má zaznít z nástroje. Je to jako vztah mezi mechanickým piánem a klávesnicí. Vždycky jsem jakoby zapojen na mechanické piáno a nikdy na klávesnici. Nestarám se o to, co poci
   
  Zvuk a dech
Jedno z nejslavnějších Jacobsových sousloví bylo \"Zvuk a dech\" /Song and Wind/. Během své přednášky v r. 1995 na festivalu v Bloomingtonu, Indiana, vysvětloval: \"Svůj přístup k hudbě vyjadřuji výrazem \"song and wind\". Je velmi důležité prostřednictvím hudby komunikovat s obecenstvem. Struktura a fungování lidské bytosti je velmi složité, ale my fungujeme způsobem jednoduchým, vedeme-li onu komunikaci v umělecké formě. Řekl bych, že \"song\" obsahuje kolem 85% intelektuálního soustředění, pokud jde o hru na nástroj, protože základem je to, co chcete, aby obecenstvo slyšelo. Ale nikam se nedostanete bez \"wind\". Když kombinujete \"song\" a \"wind\", hudební poselství \"song\" je základním prvkem, zahrnujícím 85% vědomí. Zbývajících 15% je aplikace dýchání - \"wind\", jako \"palivového zdroje\" pro rty.\" Trumpetista Adolph Herseth to říká ještě jinak: \"Musíte začít s velmi přesným pocitem zvuku. Pak instinktivně přizpůsobíte rty, dech a nátisk, abyste ten zvuk z nástroje dostali. \"Wind\" je energetický zdroj podnětu pro \"song\", jako poselství mozku. Důraz, jaký Jacobs kladl na \"song\" a \"wind\" ukazuje, jakou důležitost přikládal hudební koncepci. \"Studuj výsledek, ne metodu. Oduševňuj hudbu tím, že vypovídáš, ne tím, že kladeš otázky.\"
   
  Vypravěč
Mnoho hudebníků hraje krásně, ale mechanicky - nepředávají poselství. Jacobs chtěl, aby vyprávěli příběh, dokonce i když jsou na velmi elementárním stupni. \"Musíme být vypravěči příběhu prostřednictvím zvuku. Na rozdíl od zpěváků, kteří užívají také slov, my užíváme frázování, emocí a jiných podobných nástrojů. Je velmi důležité studovat otázku emocí v hudbě, stylové znaky, umělecké formy. Můžeme přimět lidi, aby se smáli, plakali, aby se dali naverbovat do armády, můžeme leckomu pomoci - skrze nálady, které je hudba schopna vyvolat. Máte k dispozici všechny možnosti komunikace a vyprávění příběhů zvukem.\"
   
  Herectví
Jacobs vybízel ke studiu herectví, které může pomoci hudebníkům naplnit hudbu emocemi. \"V rámci hudebního studia by měl žák věnovat přiměřený čas problému absorbování a sdělování informací.\" Dobrý herec umí komunikovat s obecenstvem. Chce-li například \"sdělit\" zlost nebo nenávist, jeho obličejové svaly tento pocit vyjádří, aniž by řekl jediné slovo. Hudebník musí emoce sdělit prostřednictvím své hry. Kurz herectví je podle Jacobse cestou k zvládnutí prezentace hudebníka a měl by být zahrnut do učebních plánů hudebních škol.
   
  Intonace
Předmět, jehož studium Jacobs vřele doporučoval, je intonace /v USA obecně zvaná solflege - pozn. překl/. Během svých studií na Curtisově ústavu měl intonaci zapsánu po celou dobu studia. \"Intonace obrací psané noty ve zvuk, je to vynikající mentální i hudební tréning. Měli byste umět transformovat tištěné noty ve zvuky stejně jistě, jako slova v myšlenky. Např. tištěné slovo \"běh\" je vlastně pouhou \"ideou\" běhu. Tištěná nota \"D\" je znějícím \"D\". Velmi nebezpečné je obracet tištěné noty v prstoklad. Hudebník musí svojí dovednost \"transformovat noty ve zvuky\" neustále tříbit.\"
   
 
Tomáš Hlaváček
(7.6.2005)